Kompletní průvodce krevními testy
Článek od MUDr. Ludmily Elekové:
Laboratorní testy
Nabídka testů je velmi široká a téměř všechno (s výjimkou nádorových markerů) laboratoře udělají i za přímou platbu. Mívají na svých webech ceníky a online žádanky pro samoplátce. Některé nabízejí jen fixní balíčky, u jiných lze objednat jednotlivé testy dle libosti.
Chcete-li laboratorní vyšetření a váš lékař není ochoten testy indikovat s úhradou pojištovny, můžete si je bez problémů nechat udělat za peníze. Je to opravdu jen otázka peněz.
Nejlevnější jsou základní testy jako krevní obraz, jaterní testy, urea, kreatinin, cholesterol a glykemie. Řádově jde o desetikoruny za položku.
O něco dražší jsou hormony (štítná žláza, inzulín, pohlavní hormony, kortizol apod.), CRP, revmatoidní faktor – cca 200-300Kč.
Homocystein a vitamín D kolem 500Kč.
Protilátky (autoimunitní nebo proti bakteriím a virům) stojí 500 -1000Kč dle typu, některé mohou být o něco levnější, jiné dražší. Kompletní vyšetření např. protilátek proti borelioze nebo EBV vyjde na několik tisíc Kč.
Imunologické testy vyjdou dohromady na několik tisíc korun.
Drahé jsou také tzv. potravinové panely zjištující IgG protilátky proti mnoha potravinám (maximálně asi 200). částky za nejrozsáhlejší panely začínají na cca 10 000Kč. V přepočtu to je levné, protilátka proti 1 potravině vyjde asi na 50Kč.
Lze vyšetřit několik okruhů testů:
1. Krevní obraz a diferenciální počet bílých krvinek
Nesrážlivá krev, počítají se jednotlivé druhy krvinek a jejich podtypy.
Odhalí anémie a ukáží na pravděpodobnou příčinu, odhalí odchylky v počtu bílých krvinek a změny v zastoupení jejich podtypů, ukáží případné odchylky v počtu krevních destiček. Laboratoř uvede i poznámku ohledně změn v tvaru červených krvinek.
Krevní obraz je velmi levné a dostupné vyšetření, může si ho udělat každý.
Doporučuji ho zejména:
- níže uvedeným rizikovým skupinám
- také lidem unaveným, nevýkonným, zadýchávajícím se.
- Ale vzhledem k tomu, že gen pro hemosiderozu je dost častý, měl by si krevní obraz nechat vyšetřit každý.
Anémie se klinicky projeví až po určité době. Dojde-li k rychlému poklesu krevního obrazu, nemocný si toho všimne rychleji, protože zaznamená náhlou změnu ve své výkonnosti. Pomalu se rozvíjející anémie může dostoupit značného stupně, protože si člověk zvykne. Také záleží na míře fyzické aktivity, neaktivní lidé mohou mít náhodně zjištěnou výraznou anémii, aniž zaznamenali snížení výkonnosti.
Anémie znamená, že krev přenáší méně kyslíku z plic do tkání. Typický symptom je dušnost při námaze, neschopnost větší námahy, někdy křeče svalů a jejich pálení při námaze, která to dřív nezpůsobovala.
Nedostatek kyslíku nutí svaly přejít na glykolýzu a produkci laktátu již při aktivitě, kterou by dřív zvládly aerobně. Nemocní jsou celkově unavení, zimomřiví, nevýkonní. Nedostatek kyslíku vede ke zpomalení metabolismu. Mohou si všimnout rychlého bušení srdce v klidu nebo při již malé námaze: srdce zrychlí svou akci, aby krev v oběhu kolovala rychleji a kompenzovalo to její nižší kapacitu přenášet kyslík.
Stručně příčiny anémie:
- Nejčastěji nedostatek železa
- Z nedostatečného příjmu: vegetariáni a vegani
- Z poruchy vstřebávání ze střeva: stavy s nedostatkem kyseliny solné (dnes hlavně užívání inhibitorů protonové pumpy, léky končící na -prazol, starší lidé), celiakie, zánětlivá onemocnění střev (Crohnova nemoc) apod.
- Ze zvýšených ztrát: menstruující, těhotné a kojící ženy, krevní ztráty po porodu, úraze nebo operaci, chronické ztráty krve při nemocech zažívacího traktu (zánět, nádor)
- Nedostatek vitamínu B12
- Zvýšené riziko: dlouholetí vegani a skoro vegani, když dojdou zásoby vitamínu v těle z dob, kdy maso ještě jedli. Zásoby v těle jsou na 2-5 let.
- Dále nemocní s autoimunitní atrofickou gastritidou, u kterých došlo k destrukci buněk produkujících vnitřní faktor. Bez něj se vitamín B12 nevstřebá.
- Také stavy s nedostatečnou produkcí žluči – je potřeba pro vstřebání. Tj nízkotučné diety, nedostatečná funkce žlučníku.
- Hemolytická anémie
- Stav, při kterém dochází k většímu odbourávání poškozených krvinek, než kolik se jich stihne obnovit. Geneticky podmíněná srpková anémie u nás vzácná. Užívání některých léků. Nejde o častý stav.
- Aplastická anémie
- Poškození kostní dřeně. Autoimunitní, toxická nebo při hematologických malignitách. Relativně vzácné.
2. Základní biochemické testy
Nabírají se do srážlivé krve, následně se vyšetřuje jen sérum. Všechny testy se provádějí na lačno, tj. po nejméně 12 hodinách bez jídla a kalorických nápojů. Ráno před odběrem se pouze napijte vody, 2-3 dcl.
I. Ledvinové funkce: kreatinin, urea (močovina), kyselina močová
Ukazuje funkci ledvin: všechny markery stoupají při selhání ledvin, které je nedokáží filtrovat do moči a tak zůstanou v krvi.
Ukazuje nepřímo stav a obrat dusíkatých molekul, tj bílkovin: vyšší kreatinin bývá u lidí svalnatých, kteří silově cvičí a jí hodně masa. Nižší naopak u lidí, kteří své svaly moc nepoužívají. Kreatinin stoupne po tréninku, proto je lepší na odběr chodit po 1-2 dnech bez silového tréninku.
Nízká močovina ukazuje na nízký příjem bílkovin.
Kyselina močová je nejčastěji zvýšena u metabolického syndromu a po jeho normalizaci zase klesne. Její hladina dočasně stoupne na začátku ketózy, což může u disponovaných jedinců vést ke dnavému záchvatu.
Vyšší kyselinu močovou mívají i vegani, v důsledku vysokého příjmu fruktozy.
II. Jaterní testy
Testují se obvykle čtyři enzymy: ALT, AST, GGT (může být značeno i jako GMT) a ALP. První dva ukazují stav jaterních buněk, poslední dva se zvyšují u nemocí žlučových cest.
Jaterní testy mohou nečekaně odhalit nenápadně probíhající chronickou nemoc jater, ale mohou se také přechodně zvýšit při akutní nemoci nebo užívání léků či expozici toxinů.
Nejběžnějšími příčinami abnormálních jaterních testů jsou mononukleóza, užívání paralenu, akutní hepatitis, ztučnění jater. Méně časté jsou cirhóza, autoimunitní hepatitis, otravy houbami atd.
Zvýšené GMT ukazuje na vyšší konzumaci alkoholu. GMT a ALP se zvyšují při nemocech žlučových cest, např. při žlučníkové kolice nebo chronickém zánětu.
III. Glykemie, glykovaný hemoglobin (HbA1) a inzulín
Je vhodné nabrat vše současně a vypočítat tzv. HOMA IR. Index inzulínové rezistence. Vzorec je:
Glykemie x inzulín
---------------------- = HOMA IR
22,5
Výsledek má být kolem 2, tj při normální glykemii 4,5 mmol/, je inzulín asi 10 IU/ml.
Vyšší inzulín a HOMA ukazuje na inzulínovou rezistenci. Nízký inzulín při nižší glykemii ukazuje na přílišnou inzulínovou citlivost, což je první krok k obezitě.
Normy glykemie a inzulínu uváděné laboratořemi jsou moc laxní. Glykemie by měla být cca 3,6-5 mmol/l, inzulín 5 -10 IU/l.
HOMA IR je užitečný nástroj, ale má své limity. Měl by si ho zjistit každý člověk s nadváhou, zejména břišního typu. Ukáže, kde se na cestě obezity k cukrovce nachází. Měřit pouze glykemii je nedostatečné, může být dlouho normální, kompenzovaná vysokým inzulínem. Zvyšující se inzulín je první signál budoucí cukrovky.
Při nízkosacharidové stravě a ketoze bude inzulín nízký, ale glykemie může být o něco vyšší. Je to normální adaptace na tento metabolický stav.
HbA1 ukazuje průměrnou glykemii za poslední asi 4 měsíce. Měří se míra glykace hemoglobinu červených krvinek. Krvinky žijí asi 120 dní a během celé doby jsou v krvi vystaveny kolující glukóze. Čím vyšší je hladina glukózy včetně výkyvů směrem nahoru, tím víc se jí nalepí na hemoglobin a glykuje ho. Glykace je trvalá, proto se vyšší průměrná hladina glukózy v krvi projeví jako vyšší míra glykace hemoglobinu. Normální HbA1 je 20-40 mmol/l, což odpovídá asi 5%.
Je vždy důležité vztáhnout aktuální lačnou glykemii k inzulínu a HbA1. Poslední dva ukazatele dají přesnější obrázek o metabolismu. Samotná glukóza na lačno může být dlouho v normě, když si člověk dá záležet a nejméně 12hod nejí, ale současně se může zvyšovat inzulín – tělo má víc práce udržet normální glykemii, a/nebo i HbA1 – člověk má časté výkyvy glykemie směrem nahoru.
IV. Lipidový profil (cholesterol)
Standardně se měří celkový cholesterol, LDL, HDL a triglyceridy (může být uvedeno jako TAG).
Celkový cholesterol je nezajímavé číslo. Stejně tak většinou i LDL, nijak nevypovídá o nějakém riziku. Posedlost konvenčních doktorů LDL je pouze důsledkem masáže výrobců léků snižujících cholesterol, kteří si chtějí udržet odbyt.
Statistiky jsou neúprosné, vyšší cholesterol rovná se delší život.
Nejdůležitější je podívat se na HDL, který by měl být kolem 2-2,5 mmol/l a TAG, které by měly být nižší než 1. Poměr TAG/HDL by měl být ideálně kolem 0,5, max 1.
Tento poměr je jeden z nejpřesnějších ukazatelů metabolického stavu.
Vysoký HDL a nízký TAG je tzv. vzorec A, typický pro lidi štíhlé, na low carb stravě. Bývá doprovázen i vyšším celkovým a LDL cholesterolem. LDL je tvořeno velkými částicemi. Tento profil není spojen s kardiovaskulárním rizikem.
Naopak vzorec B je spojen s kardiovaskulárním rizikem a to i při normální hladině celkového cholesterolu a LDL. Vzorec B je typický nízkým HDL, někdy i pod 1 mmol/l a vysokými TAG. LDL částic je relativně hodně a jsou malé. Je typický pro jedince s metabolickým syndromem.
V případě vyššího LDL si lze nechat vyšetřit apolipoprotein B a spočítat poměr
LDL/apo B. Je to jediný dostupný způsob jak nepřímo zjistit velikosti svých částic LDL. Velké jsou dobré.
Výpočet pro jednotky v mmol/l používané u nás je:
LDL x 38,66 / apo B x100 = měl by být nad 1,3, čím víc, tím lépe
Poměr LDL/apo B kolem 1,2 odpovídá poloměru LDL částice kolem 25,5 nm, což je hraniční velikost oddělující vzorec A od vzorce B.
⚠️ Tyto detaily uvádím proto, že low carb strava u mnoha metabolicky zdravých lidí vede ke zvýšení celkového cholesterolu a LDL, což může značně zneklidnit jak dotyčnou osobu, tak jeho lékaře, který začne vyvíjet tlak na užívání statinů a začne svého pacienta strašit.
Při přechodu na low carb se cholesterol chová odlišně u lidí s metabolickým syndromem, u kterých se všechny hodnoty posunou správným směrem a u lidí v době přechodu na tuto stravu štíhlých a fyzicky aktivních. U nich celkem často nastane tzv efekt lean body mass hyperresponder. Celkový a LDL cholesterol vyletí do nevídaných výšin (i nad 10 mmol/l celkového cholesterolu), TAG klesnou hluboko pod 1 a HDL se zvýší. Výpočet poměru LDL/apo B může dotyčného uklidnit.
V. Vitamíny a stopové prvky
Vitamín D
Běžně dostupné vyšetření. Vitamín D má v těle mnoho důležitých funkcí, nejen zajištění vstřebání vápníku, ale podporuje správné fungování imunity, metabolismu, mentální zdraví a mnoho dalšího.
Ideální hodnoty jsou kolem 100 -150 mmol/l.
V naší zeměpisné šířce a při běžném indoorovém způsobu života je v podstatě nemožné ho získat ze slunce. Chcete-li si zajistit jeho optimální hladinu po celý rok, je nutné suplementovat. 2000IU denně je udržovací dávka při výchozí normální hladině, doplňující dávka musí být vyšší, při nízké výchozí hladině až 10000IU denně po dobu několika měsíců.
Vitamín A
mohli by si ho zjistit vegetariáni a hlavně vegani, už pro info, kdyby byla nějaká úzkostná žena plánující graviditu, at si ho zjistí po nějaké době užívání
Kyselina listová
bývá v pořádku, testovala bych při vyšší suplementaci - kdyby se zvyšovala při užívání normální listovky, měl by dotyčný přejít na methylovanou formu
Těžké kovy
Raději nevědět :-). Má smysl, když někdo kouří (kadmium), žije v ekologicky zatížené oblasti, v centru města, má známou nedávnou zátěž (výměna amalgámu apod), když je expozice starého data, toxiny se z krve uklidí.
Než se někdo otestuje, ať si ujasní, co s informací o případné zátěži udělá - neví-li, jak se toho zbavit, at to radši netestuje.
Další věc: důrazně nedoporučuji se pustit do razantního detoxu těžkých kovů v případě neurologických nemocí, protože při detoxu musí projít krví a můžou se dostat do mozku a napáchat tam škody. Někdy je lepší žít v míru se rtutí, než ji za každou cenu tahat ven.
Starou zátěž těžkých kovů lépe ukáže analýza vlasů.
Koenzym Q10
Ten by si měli otestovat lidé, co jedli statiny i vegani.
Vitamín B
Lidé s neurologickými a psychickými problémy.
Vitamín C
Nemá smysl měřit v krvi, saturace organismu se měří podle odpadu v moči - Lipo C askor (doplněk stravy) má v každé krabičce testovací proužek a dají se koupit extra.
Selen, zinek, měd a další
Může být užitečné, zejména u slabé imunity.
VI. Hormony štítné žlázy
Vyšetřuje se TSH, fT4 a fT3, je vhodné vyšetřit i protilátky antiTPO a antiTG. Autoimunitní zánět žlázy je dnes nejčastější příčinou její hypofunkce.
Vzhledem k tomu, jak časté dnes poruchy těchto hormonů jsou, měl by si tento test (hormony bez protilátek) udělat doslova každý.
V každém případě každý, kdo je žena, cítí se unavený, nevýkonný, zpomalený, má nižší tělesnou teplotu (méně než 37C odpoledne v ústech), má otoky pod očima, celkové prosáknutí tkání, syndrom karpálního tunelu, padají mu vlasy, řídne vnější část obočí, nemůže zhubnout, přestože skoro nejí nebo naopak nemůže přibrat. Kompletní seznam symptomů nedostatku hormonů štítné žlázy najdete na internetu.
TSH je tyreostimulační hormon produkovaný hypofýzou. Ukazuje, jak hypofýza vnímá hladinu tyreoidálních hormonů v krvi, jak je s nimi spokojená.
Normální hladina TSH je 1-2 IU/l. Oficiální rozmezí, které udávají laboratoře, není rozmezí optimálních hodnot, ale populační průměr zkreslený využitím krve lidí s nerozpoznanou hypotyreózou. TSH nad 2 jednoznačně ukazuje, že hypofýza chce vyšší hladinu hormonů v krvi.
TSH je nutno porovnat s hladinou fT4 a fT3, protože hypofýza může být spokojená s velmi rozdílnou hladinou hormonů. Dnes je velmi časté stresové utlumení aktivity štítné žlázy v důsledku chronického stresu „prchám přes poušť a nevím, kdy se pořádně najím a spočinu v bezpečí“. Přeloženo do moderního způsobu života to je hektický život, kdy se člověk pořád honí, pořád na něco myslí, příliš cvičí (tzv. chronické kardio, každodenní běhání apod), pořádně nejí (kombinace 4x týdně aerobik + redukční dieta u žen), nespí, skutečně neodpočine. Stav nejistoty ohledně přísunu energie vede tělo k šetření a zpomalení metabolismu.
V krvi se to projeví jako nízké TSH (kolem 1,5 max, často mnohem nižší) a současně nízké fT4 a fT3, které bývají na spodní hranici nebo i níž. Kdyby se testovalo jen TSH, jako screening, jestli není něco se štítnou žlázou, ujde tento stav objevení, protože TSH je normální.
Objektivizovat se to dá změřením tělesné teploty. Ta by měla u zdravě fungujícího metabolismu být kolem 17-18h, kdy teplota vrcholí, přesně 37C v ústech nebo i trochu vyšší. Nižší teplota rovná se zpomalený metabolismus.
Protože nedostatek potravy a nedostatek pohybu imitujícího lov našemu tělu říká, že časy jsou zlé, jídlo není a už se ani nevyplatí chodit ho hledat, vede jakákoli dieta omezující kalorie ke zpomalení metabolismu. Je naprosto nutné silově cvičit. Ne moc, aby se tělo nevyčerpalo, ale dostatečně jako signál, že si chceme uchovat svaly, protože pořád chodíme na lov, pořád stojí za to investovat energii do hledání jídla.
fT4 je zkratka pro volný tyroxin, dostupnou část tyroxinu pro buňky. Tyroxin je z velké části prohormon, musí být změněn na T3, aby se mohl navázat na receptory buněk a vykonat svou práci. T4 se nedostane v těle všude, má mnohem menší distribuční objem než T3.
Udávané rozmezí hladin je cca 10 – 20 pmol/l, optimum je kolem 20.
Je možné a časté mít klinické projevy nedostatku tyreoidálních hormonů při normálním TSH i fT4, protože je problém v přeměně na T3 a funkci T3.
Udávané rozmezí pro fT3 je cca 3 -6 pmol/l, optimum je kolem 6, ale někdy i výš.
fT3 je volný trijodthyronin, aktivní forma hormonů. Je v každé buňce a je odpovědný na účinek tyreoidálních hormonů. Běžně ho lékaři neměří, protože netuší, jak častý je dnes problém s přeměnou T4 na T3 a nevědí, jaké mají být ideální hodnoty.
Hladiny hormonů v krvi ukazují nabídku buňkám, ale objektivní a subjektivní symptomy ukazují reálný účinek.
Přestože je zjištění hladin tyreoidálních hormonů velmi užitečné, je třeba je vždy vztahovat k tomu, jak se cítí a funguje jejich majitel. Jednoznačně patologické hodnoty je jednoduché interpretovat, ale i normální hodnoty mohou znamenat klinickou hypotyreózu.
Hlavní problém je najít lékaře, který umí výsledky interpretovat a respektuje pocity pacienta. Nebude mu tvrdit, že je v pořádku, protože má krevní hladiny hormonů v pořádku, přestože se pacient v pořádku necítí a má i objektivní symptomy.
VII. CRP
C – reaktivní protein je látka vylučující se během zánětu. Má signální funkci pro imunitní systém. Při akutním zánětu rychle stoupá a po jeho zklidnění opět rychle klesne.
Normální hodnota je pod 1 mg/l. To je hodnota, kterou chceme v životě mít.
Hodnoty nad 1 signalizují zánět. Může to být infekce nebo neinfekční zánět např. při úrazu, poškození svalů nebo šlach, ale i dlouhodobý doutnající zánět spojený s metabolickým syndromem. CRP stoupá také u nádorových onemocní v pozdní fázi, jeho zvyšující se hladina obvykle signalizuje blížící se neblahý konec.
Při virové infekci bývá CRP víc než 1 a méně než 10 mg/l.
Bakteriální infekci signalizuje hodnota nad 10, ale bezpečně až od cca 40 -50 mg/l víc.
Při akutním zánětu plic, angíně apod může být CRP i nad 100.
VIII. Testy hormonů
Pozn. Mirka Jílka:
Testy hormonů jsem ještě nechal od paní MUDr. Elekové zpracovat komplexněji samostatně ZDE >>
Shrnutí na závěr:
Jste-li naprosto zdraví, nemáte žádné potíže, jen jste dlouho neměli vyšetřenou krev, udělejte si krevní obraz, lipidový profil, glykemii, CRP a vitamín D.
Jste-li unaveni, nevýkonní, necítíte se ve své kůži, nechte si vyšetřit vše uvedené.
Máte-li nadváhu, cukrovku, vysoký tlak a jiné projevy metabolického syndromu, také si nechte vyšetřit vše.