Hypertenze je nejčastěji způsobena účinkem zvýšené hladiny inzulínu a kyseliny močové při metabolickém syndromu nebo stresem. Inzulín podporuje zadržování sodíku a vody v těle, proto stoupá tlak. Kyselina močová stoupá jako následek poškození endotelu a v ledvinách spustí produkci aldosteronu, který vede ke stažení cév a zvýšení krevního tlaku. Kyselina močová také stoupá v důsledku hojné konzumace fruktózy. Jakmile se sacharidy v potravě razantně sníží nebo vynechají, následně klesne hladina inzulínu a krevní tlak.

Léky na krevní tlak zasahují na různých místech regulace krevního tlaku. Některé blokují adrenergní receptory (alfa2 blokátory, betablokátory), jiné ACE receptory (ACE inhibitory, sartany), další zvyšují vylučování vody a sodíku ledvinami (diuretika), jiné ovlivňují tonus cév (inhibitory kalciových kanálů). 

Všechny fungují a dělají, co mají. U každého člověka samozřejmě různě. Pokud se lékař předpisem trefí do hlavního mechanismu, kterým se u pacienta zvedá tlak, je účinek léků významný. Neléčený vysoký krevní tlak organismus nepochybně poškozuje a může zabít. Rozhodně doporučuji tyto léky užívat, pokud se vám nepodaří odstranit příčinu, kvůli které tlak stoupl. 

Při přechodu na nízkosacharidovou dietu jako třeba Superpotravinovou stravu může krevní tlak klesat docela rychle, proto nemocní, kteří užívají antihypertenziva, by si hned po zahájení diety měli tlak měřit denně a podle měnících se hodnot snižovat až vysazovat medikaci. Vysazení těchto léků je jednoduché, řídíte se aktuálně naměřeným tlakem. V případě jen mírně zvýšeného tlaku, cca 140/85, je lepší lék neužít, než si způsobit potenciálně nebezpečnou hypotenzi.